Zlín / Kroměříž

24.03.2021

Zlín a Kroměříž – dvě nejvýznamnější města Zlínského kraje. Loni v létě jsme se s rodinou rozhodli udělat si po nich menší víkendovou exkurzi a zároveň zjistit, jak to mají s bezbariérovostí.  

Ubytování

Ubytování jsme měli rezervováno v Penzionu ER1 Zlín. Ten se nachází na půli cesty od centra města a zoo Lešné. Penzion má 8 pokojů, avšak jen jeden je plně bezbariérový (o něco větší než ostatní a s velkou bezbariérovou koupelnou), proto doporučuji předem na ubytování napsat, upozornit na to, že máte vozík, a ochotný personál vám už jistě tento dvoulůžkový pokoj zarezervuje. Všechny pokoje jsou v patře a v budově není výtah, avšak to není problém, protože na recepci dostanete klíč od zadního vchodu, který vede rovnou do patra, kde se kromě pokojů nachází i jídelna. Při check-inu dostanete rovněž i klíče od hlavní branky a vstupních dveří, které se hodí, jelikož s nimi nejste omezeni večerkou a nemusíte se tak bát, že byste se v případě pozdějšího návratu nedostali na pokoj. Je také možnost objednat si za příplatek snídani na příští den. My jsme tuto nabídku využili a rozhodně jsme nelitovali. Snídaňová nabídka je bohatá a za dobrou cenu. Ubytování jsem jako vždy zajišťovala přes booking.com a musím říct, že s personálem penzionu byla po celou dobu velmi příjemná komunikace, na všem se dalo dohodnout, a pokud zase někdy budu v těchto končinách hledat ubytování, ráda se zde vrátím.


Zlín


Zoo Lešná

Zoo Lešná se nachází asi 4 km od Zlína směrem na Holešov. Zaparkovat můžete na bezplatném parkovišti naproti vstupu 2. Parkovišť je kolem areálů víc, ale pozor, některá jsou placená.

Tuto zoologickou zahradu jsem už v minulosti párkrát navštívila a vždy se do ní ráda vracím, jelikož je opravdu krásná, ale ten kopcovitý terén pro člověka na vozíku v některých místech není snadné zdolat. Areál je rozdělen do několika částí – kontinentů – a například v části Afrika je terén pro vozíčkáře opravdu náročný. Mezi dlažebními kostkami jsou díry, s vozíkem to tím pádem hází se strany na stranu, nájezdy jsou v některých místech příliš vysoké a nepříjemné. Jinde jsou zase chodníky příliš úzké. Chtělo by to tedy pár úprav, ale pokud si do této zoo nejdete vyloženě odpočinout, tak její návštěvu vřele doporučuju. Jen si nezapomeňte s sebou vzít nějakou tu asistenci, bude se vám hodit. Nám prohlídka zoo zabrala zhruba 5 hodin.

Centrum

Odpoledne toho dne jsme se vydali na prohlídku města. Zlín je velmi krásné a hlavně svou obuvnickou historií a specifickou funkcionalistickou architekturou zajímavé město. Doporučuji se projít podél třídy Tomáše Bati, která se táhne celým jeho středem. Neměli byste vynechat ani zdejší parky – sad Svobody se Zlínským zámkem a sad Komenského nedaleko Univerzity Tomáše Bati. My pár chvil strávili i na náměstí Míru, které je taky moc krásné a k mé radosti se na jednom z jeho rohů nachází můj oblíbený obchůdek Tiger, kde seženete absolutně všechno – od různých dekorací do bytu přes hrníčky a další kuchyňské příslušenství až po kryty na mobil nebo plátěnkové tašky. Pokud máte pár minut navíc, doporučuju se zde zastavit.
Co se týče stavu chodníků, ty jsou ve Zlíně většinou asfaltované, jen asi dvakrát jsem natrefila na tzv. kočičí hlavy. Nájezdy jsou v pořádku, vysokým obrubníkům zde člověk na vozíku ve většině případech čelit nemusí.

Areál Baťovy továrny

Rozhodně nejvíce zajímavá pro mě byla procházka po bývalém areálu Svit, tedy po areálu bývalé Baťovy továrny, se zastávkou v Baťově mrakodrapu.

Areál s funkcionalistickými budovami na první pohled vypadá oproti zbytku města možná trochu opuštěně a člověk by si až řekl, „co může být zajímavého na bývalé továrně?“, avšak toto místo má rozhodně co nabídnout. My měli to štěstí, že jsme zde procházeli zrovna v době nádherného západu slunce, který tak nějak podtrhl tu specifickou atmosféru zdejších ulic a my si ji i díky němu mohli o to víc vychutnat. Každá budova v areálu má své číslo a ve své době plnila svou funkci. Více o historii areálu i celého města se můžete dozvědět v Muzeu Jihovýchodní Moravy, které se v současné době nachází v budově č. 14. My ho bohužel nenavštívili, jelikož jsme nestihli otevírací dobu. Tak snad příště.

Baťův mrakodrap

Jednadvacítka - právě tak se říká stavbě, která byla svého času tou nejvyšší na území naší republiky. I dnes je toho však v budově č. 21 stále mnoho k vidění. Najdete zde nejdelší funkční páternoster v Česku (pozor, s vozíkem do něj nevstupujte!) či vyhlídkovou terasu v nejvyšším patře. Kromě páternosteru jsou v budově další čtyři běžné výtahy, ale na terasu se lze dostat pouze výtahem A, který jako jediný jezdí až úplně nahoru. Na terase se nachází několik dalekohledů, ke kterým však člověk na vozíčku nemá dobrý přístup, jelikož jsou poměrně vysoko. To mi ale vůbec nevadilo, protože i bez dalekohledů to pro mě, jakožto milovnici výšek, byl moc krásný zážitek. Výhled z terasy je nádherný, člověk má možnost prohlédnout si město pod sebou ze všech možných stran a za krásného počasí lze dohlédnout opravdu daleko. Vidět tak můžete například typické malebné cihlové domky bývalých baťových kolonií, největší zlínské sídliště Jižní svahy i zbytek továrního komplexu pod vámi. Před návštěvou mrakodrapu ale doporučuji zjistit si předem otevírací dobu. A pokud by vás na konec dne přepadl hlad, tak jako nás, zajděte do restaurace Pilsner Urquell Original Restaurant. Nachází se asi 5 minut pěšky od mrakodrapu – na rohu ulice Vavrečková a Desátá v budově č. 13, hned naproti již zmíněného muzea. Vstup do restaurace je díky rampě u vchodu bezbariérový a dělají tam výborné halušky. 


Kroměříž


Druhého dne po snídani jsme se vydali do Kroměříže, která je od Zlína vzdálená cca půl hodiny autem, avšak zde jsme se už neubytovali, protože jsme plánovali jet k večeru domů. Každopádně Kroměříž je nádherná a vyniká především historickou architekturou. Chvílemi mi zdejší atmosférou velmi připomínala nedalekou Olomouc, v níž jsem také minulý rok strávila pár dní. 

Květná zahrada

Naši první zastávkou v Kroměříži byla Květná zahrada. Parkoviště před zahradou je placené, ale my to tak trochu oběšli, zaparkovali o pár ulic dál na jednom bezplatném parkovišti a k bráně zahrady se prošli pěšky. Vstupné do zahrady pro držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P je za 90 Kč s doprovodem zdarma. V zahradě kromě zdobených záhonů určitě nepřehlédnete mohutnou rotundu stojící v samém středu. Rotunda má nádhernou stropní výzdobu a jedinečná je i díky speciálnímu kyvadlu, které visí ze stropu a které je prý jedním z pouhých čtyř tohoto druhu na světě. Velmi krásná je i dlouhá kolonáda, zabírá celou severní stranu zahrady. Prohlídka celé zahrady, pokud nespěcháte, vám zabere zhruba 90 minut, ale je to jedno z těch míst, na které budete zaručeně vzpomínat ještě dlouhou dobu poté. V období od května do září se zde každý den v 11 a 14 hodin konají komentované prohlídky pro návštěvníky, avšak my se rozhodli projít si zahradu sami a byli jsme za to rádi, protože komentované prohlídky jsou určitě super a člověku dají o onom místě plno informací, ale my jsme mohli veškerou pozornost věnovat zahradě a plnými doušky tak nasávat její atmosféru. Co se týče přístupnosti, celý komplex je bezbariérový, jen do rotundy vede vetší schod, ale věřím, že s malou pomocí lze tuto překážku překonat i s elektrickým vozíkem. V zahradě najdete několik kašen, soch i fontán, a když se tímto místem člověk prochází, má pocit, jako by byl v pohádce. Náš výlet jsme uskutečnili koncem léta, kdy už sice mnohé z květin odkvetly, ale i tak to byl nezapomenutelný zážitek. pokud jste ale vyloženě "květinkomilové", doporučuji zajet sem v jarních měsících nebo zkraje léta.

Centrum a Podzámecká zahrada

Po návštěvě Květné zahrady jsme se vydali po ulici Generála Svobody víc do centra města. Prošli jsme přes náměstí Míru, kolem kostela svatého Jana Křtitele a po ulici Pilařově se dostali až k dominantě města – Arcibiskupskému zámku.
Rozhodli jsme se projít Podzámeckou zahradou, což je přírodní park v okolí zámku. Zahrada je ale rozsáhlá, a tak jsme stihli prozkoumat pouze její část. Vstup je zdarma, avšak pozor, do parku vede hned několik vstupů, ale ne všechny jsou přístupné pro vozíčkáře. Například vstup na rohu ulice Ztracené a Sněmovního náměstí přístupný není, vede totiž po schodech. Doporučuju vstup z ulice Na Kopečku, který jsme využili i my. V parku je několik vodních ploch, potoků a jezer a jeho návštěva a procházka pod korunami stromů je hotovým balzámem na duši. Není divu, že se zde točilo hned několik českých pohádek a filmů.

Pokud vám zbyde čas nebo budete chtít vyměnit poklidné prostředí Podzámecké zahrady za ruch a historické stavby města, projděte se po Velkém náměstí. Obklopují ho malebné domy s podloubími a na jednom konci náměstí se nachází Muzeum Kroměřížska, do kterého jsme i my nakoukli. Bohužel v muzeu zatím není výtah, a tak prohlídky v patře nejsou pro vozíčkáře přístupné. Prošli jsme si tedy aspoň sbírku starých hraček v přízemí, kterou tam tehdy měli, a pak už se vydali zpět k našemu autu. 

Tip na závěr: Pokud byste někdy měli cestu z Kroměříže na Prostějov, doporučuju zastavit se na oběd v Motorestu Podkova. Nachází se v obci Kelčice, hned vedle dálnice ve směru Vyškov-Prostějov. Vstup je bezbariérový, skvěle zde vaří a obsluha je velmi příjemná.

Nám se tento dvoudenní výlet vydařil a jak Zlín, tak Kroměříž v budoucnu ještě někdy moc ráda navštívím. A co vy? Nechali jste se inspirovat? Připíšete tato dvě města do svých plánů?


Kamila