Vídeň

26.05.2022

Dnes vás s sebou vezmu do hlavního města Rakouska. Výlet do Vídně jsem plánovala už nějakou dobu a tak mám radost, že jsem tam tenhle měsíc mohla strávit krásné tři dny plné poznávání nových míst. Pohodlně se usaďte a pojďte si se mnou užít tip na třídenní výlet plný vídeňských krás. 

Ubytování 

Ubytovali jsme se v hotelu Aspern Löwe v poměrně klidné městské čtvrti Aspern. Tato vzkvétající čtvrť leží skoro na samém okraji Vídně, což ale není problém, protože hotel se nachází ani ne 5 minut chůze od nadzemní stanice metra – Aspernstraße (fialová linka U2), která je od něj doslova nadohled a díky které se do centra dostanete během pár minut. Hned vedle stanice je malé náměstí, najdete zde obchod, kavárnu, kebab, sushi restauraci a skvělou thajskou restauraci (doporučuju, vaří tady skvěle). Pár set metrů od hotelu je i benzínka.

Když jsem vybírala ubytování ve Vídni, tento hotel mě zaujal tím, že má bezplatné parkování, které není nutné předem rezervovat. Parkovací plocha je navíc i dostatečně velká a vhodná pro větší auta. Co se týká samotného ubytování, hotel nabízí jeden pokoj uzpůsobený pro osoby na vozíku. Pokoj je v 1. patře (přístupnost je zajištěna výtahem), je dvoulůžkový (manželská postel) a je zde i rozkládací pohovka, takže se v pohodě vyspíte i ve třech. Je prostorný, s vozíkem jsem se zvládla vytočit bez problému. Na pokoji je lednice a malý kuchyňský koutek. Součástí je bezbariérová koupelna s vanou a sprchou zvlášť, židličkou na sprchování a vyšším záchodem s madlem. I k umyvadlu se dá s vozíkem zajet bez problému.

Ubytování jsem jako vždy hledala a rezervovala přes Booking.com. Komunikace s hotelem byla příjemná a bez problému. Na zprávy odpovídali velmi rychle, paní na recepci při příjezdu byla milá a ochotná, domluvili jsme se anglicky. Hotel nabízí za poplatek i snídaně, které jsme taky využili, ale pozor – je nutné si je objednat nejpozději den před příjezdem.


Metro

Po celou dobu jsme k přepravě po městě využívali metro. Koupili jsme si jízdenku na 48 hodin, což pro nás bylo ideální. Vídeňské metro je na tom s bezbariérovostí skvěle a to pražské se od něho má co učit. Bezbariérový přístup je zajištěn výtahy, které díky přehledným piktogramům snadno najdete ve všech stanicích. Samotné vstupy do podzemních stanic metra jsou na ulici už z dálky dobře viditelné, jelikož je vždy poblíž značka s velkým písmenem U (viz foto). Co mě velmi potěšilo, je to, že většina souprav má v prvním a posledním vagónu nájezd, který se po otevření dveří vysune a eliminuje mezeru mezi nástupištěm a podlahou vagónu. Díky tomu lze s vozíkem nastoupit opravdu snadno (s električákem lze zvládnout i bez pomoci). V těchto vagónech jsou vyhrazena místa pro lidi na vozíku a kočárky. Sem tam jsme ale narazili i na starší typ soupravy (poznáte ho podle šedé barvy), který tuhle bezbariérovou úpravu nemá. Tomu se doporučuju vyhnout a raději si počkat o pár minut déle na další jízdu.

POZOR! V Rakousku je v současnosti stále povinností nosit do metra respirátor. Tak si ho nezapomeňte přibalit s sebou.

TIP: Je fajn stáhnout si apku WienMobil. Pomůže vám vyznat se v trasách metra, spojích a taky díky ní snadno zjistíte, které výtahy v jakých stanicích jsou třeba aktuálně mimo provoz, čímž se vyhnete nemilým překvapením. 


Kam ve Vídni? 

Vídeň je opravdu velká a měli byste počítat s tím, že za tři dny ji asi celou projít nestihnete. Nám pomohlo, že jsme si udělali seznam „must-see“ míst, které jsme chtěli navštívit, předem si naplánovali trasy a ušetřili tak čas. S plánováním nám pomohla aplikace IVIE. Apka je v němčině i angličtině a je v ní mapa celé Vídně, známé i méně známé památky, zajímavá místa, muzea, nejrůznější atrakce, ale i podniky (restaurace, kavárny, bary). Je skvělá také v tom, že myslí na lidi se specifickými potřebami – najdete v ní třeba i informace, jako zda jsou jednotlivé objekty přístupné pro lidi na vozíku, osoby s vodícím psem nebo zda daná atrakce nabízí zvýhodněné vstupné pro držitele ZTP či ZTP/P.


HunderWasserhaus 

Naši trasu jsme začali u Prátru, do kterého jsme ale jen nakoukli. Raději jsme se vydali přes Dunaj k architektonicky zajímavé oblasti ve čtvrti Weißgerber – ke KunstHausWien a HunderWasserhaus. Tyhle budovy jsou zdobené barvami a rozmanitými tvary a určitě zaujmou nejen milovníky architektury. Je to taky dokonalé místo k pořízení nějakých těch instagramových fotek.


Centrum města 

Naší další zastávkou a místem, které při návštěvě Vídně rozhodně nemůžete vynechat, byl střed města – Stephansplatz s monumentální katedrálou svatého Štěpána. Dojeli jsme přímo k ní metrem po lince U3 (oranžová) ze stanice Rochussgasse. Z metra na stanici Stephansplatz se výtahem ocitnete přímo na náměstí před katedrálou. Odtud jsme se pěšky vydali přes Kärntnerstraße lemovanou nejrůznějšími obchůdky a podniky a došli jsme až na Karlplatz, na kterém se podle mě nachází nejkrásnější kostel ve Vídni – kostel svatého Karla Boromejského. Před kostelem je park, kde si můžete sednout a nabrat síly nebo si koupit něco na zub.


Belveder 

Belveder je nádherný barokní komplex staveb dvou paláců, které pro sebe nechal vystavět princ Evžen Savojský. Oba paláce (Horní i Dolní Belveder) jsou spojené francouzskou zahradou. Vstup do paláců se sice platí, ale my dovnitř nešli a raději jsme se kochali jejich krásou zvenku a zdarma se prošli zámeckou zahradou. Terén je zde v pořádku, v zahradě ho tvoří drobný štěrk, do kterého se ale vozík neboří. Radost mi udělaly železné rampy pro vozíky a kočárky, které jsou v místech, kde vedou žlábky sloužící k odtoku vody. 


Donaupark a Donauturm 

Druhý den jsme se vydali do moderní části města plné mrakodrapů – Donau City ležící na levém břehu Dunaje. Vystoupili jsme na stanici metra Alte Donau (linka U1, červená) a šli se projít přes Donaupark. Park je rozlehlý a je v něm plno krásných zákoutí, laviček k posezení a míst vhodných na piknik. Hlavní atrakcí parku je věž Donauturm, která byla naším cílem.

Donauturm je nejvyšší stavbou ve Vídni, a pokud stejně jako já milujete výšky, tohle je něco pro vás. Na věži je ve výšce 150 metrů vyhlídková plošina přístupná pro vozíčkáře a je tam i rampa, která zajištuje, že má člověk na vozíčku lepší výhled. Na vrchol věže vás vyveze rychlovýtah se skleněným stropem a vy tak můžete pozorovat rychlou jízdu vnitřkem věže. Vstupné na vyhlídku je pro vozíčkáře zcela zdarma, klasický lístek pro dospělého stojí 14,50 euro. Výhled ale opravdu stojí za to a i samotná jízda výtahem je super zážitek. Dole pod věží je dost velké parkoviště, takže se tady dá dojed i autem. Pokud se budete chtít zdržet, v budově je kavárna, restaurace a obchůdek se suvenýry.


Vienna International Centre 

Od Donauturm jsme došli do vídeňského mezinárodního centra (VIC), což je nedaleký komplex výškových budov. Jelikož se jedná o novější část města, jsou i chodníky v této části nové, takže se po nich s vozíkem jezdí jedna báseň. Zastavili jsme se u nejvyššího mrakodrapu v Rakousku (D.C. Tower) a pak se metrem ze stanice Kaisermühlen-VIC (linka U1, červená) vydali dál.


Schönbrunn 

Klenotem Vídně je bezpochyby barokní zámek Schönbrunn, který byl od druhé poloviny 18. století rezidencí rakouských císařů. V blízkém okolí zámku se nachází rozlehlé zahrady, které jsou v současnosti spolu se zámkem zařazeny do seznamu UNESCO. Zámek sám o sobě je vážně moc krásný, ale ještě hezčí jsou jeho zahrady, které se mně osobně líbily ještě víc než ty v areálu Belvederu. V období jara, kdy všechno kvete, je to opravdová pastva pro oči. Pokochat se můžete i velkým množstvím soch, jezírek a fontán. Většinu cest v zahradách pokrývá štěrk, ale dá se po něm s električákem jezdit v pohodě. Areál je obrovský a na jeho prohlídku i se zdejší zoo a palmovým skleníkem je lepší vyhradit si většinu dne. My tolik času neměli, ale i tak to stálo za to. 

Nedaleko vstupu do areálu je stanice metra linky U4 (zelená) – Schönbrunn, ale pokud zde přijedete autem, tak u areálu jsou dvě velká parkoviště.


Wiener Stadthalle 

Měla jsem taky možnost zajít si na koncert do Wiener Stadthalle (vídeňské městské haly), konkrétně do části D. Prostory haly jsou zcela bezbariérové, v přízemí i v 1. patře jsou bezbariérová WC. Pro lidi na vozíku jsou na mnohé akce speciální slevy (odvíjí se od pořadatele akce). Zlevněné vstupenky lze zakoupit přes e-mail uvedený na webu haly. Při koncertech jsou obvykle pro osoby na vozíku a jejich doprovod vyhrazena místa na speciální plošině, která je v úrovni pódia a zajištuje tak skvělý zážitek.

V okolí haly je několik parkovišť, většina z nich jsou placená. Přímo před halou je parkovací místo vyhrazené pro osoby s omezením pohybu, ale to je omezeno časově. Pokud teda raději pojedete metrem, kousek od haly je stanice linky U6 (hnědá) – Burggasse-Stadthalle.


Aspern Seestadt 

Třetí den, pár hodin před odjezdem, jsme ještě stihli zajet na samotný okraj města do teprve vznikající části Aspern Seestadt, která se nachází na konečné stanici linky U2 (fialová) – Seestadt, jen tři stanice dál od našeho hotelu. I když se může na první pohled zdát, že okraj města nemá moc co nabídnout, zdání klame. Vzniká zde novodobé předměstí, které už teď stojí za návštěvu. Všechno je tu nové a moderní. Krásu tomuto místu dodává uměle vytvořené jezero, které je lemované dřevěným chodníčkem, takže se dá celé obejít. Nechybí pláž, lavičky a dokonce ani přístup k vodě pro osoby na vozíku. Dokonalá oáza klidu.


Co říct na závěr? 

Vídeň je kouzelná a rozmanitá a já doufám, že jsem vás aspoň některým z výše uvedených míst nalákala a že se brzy do rakouské metropole taky vypravíte.


Kamila