Praha (část 1.) - Petřín

Praha. Hlavní město České republiky a oblíbené místo pro výlet nebo víkendový pobyt, pokud preferujete víc než přírodu ruch města. Jako symbol státu by mělo být toto nádherné město i symbolem, co se bezbariérovosti týče. Ale ne všude tomu tak je. A proto Vám přináším pár známých pražských míst z pohledu vozíčkářky a postřehy ohledně přístupnosti na nich.

S první zastávkou se podíváme na Petřín. Pokud jste v Praze na víc než na jeden den, doporučuji si jedno odpoledne vyhradit na návštěvu tohoto místa s rozhlednou a Zrcadlovým bludištěm. Výlet na kopec v centru Prahy je sice časově náročnější, ale stojí za to.

Cestu nahoru si není možné zkrátit díky Lanové dráze Petřín, která nahoru vede, ta je totiž bezbariérově nepřístupná. Zbývá tedy varianta "pěšky", ale není to vůbec na škodu. Petřínské sady jsou nádherným romantickým místem a po cestě potkáte několik soch českých spisovatelů. Kopec je malinko strmější, ale s električákem to není žádný problém a věřím, že i s mechanickým vozíkem se to dá zvládnout s menší asistencí. Cesta je asfaltovaná a povrch tedy nedrkotá. Každopádně je to tam nahoru pěkná procházka. Čím výš jste, tím je výhled krásnější a chvílemi, když se stromy rozestoupí, máte Prahu jako na dlani. Nedoporučuji však si cestu prodloužit tím, že se vydáte přes Strahovský klášter, kde je terén dost špatný. Cesta typu kočičí hlavy opravdu není tou správnou volbou a myslím, že jsem nikdy nebyla vydrkotaná víc, než tam. 

Rozhledna Petřín má sice výtah, takže je možnost dostat se nahoru a pokochat se výhledem na město, jenže háček je v tom háček. Výtah je totiž šíleně úzký a tak se tam vlezete jen, pokud máte opravdu štíhlý vozík. Já osobně mám električák cca. 64cm široký a nevlezla jsem se. Mají tam naštěstí svůj vlastní mechanický extra vozík pro všechny případy, který se dovnitř vleze, ale pro mě osobně tahle možnost nebyla úplně komfortní a tak jsem výhled raději oželela. 

Malé zklamaní z rozhledny mi vynahradilo Zrcadlové bludiště. Když přežijete frontu, která bývá hlavně v letních měsících dost dlouhá, krásný zážitek Vás nemine. Jen bych všem vozíčkářům doporučila, aby si dali pozor, uličky nejsou zas tak široké, jak se zdají a osobně bych nechtěla být v kůži někoho, kdo jim rozbil zrcadlo. 

Za mě se návštěva Petřína určitě vyplatí, i přes to, že to s tou přístupností není všude 100%.

Kamila 

fotografie: Kamila Bocková, Kateřina Biernatová, Ondřej Heczko